Vytisknout tuto stránku
květen 12, 2020

Hora Lyra, Česká republika, 1103 m n. m

Marketa Selinijana Napsal(a) 

Jeseníky ukrývají mnoho tajemství dávných věků. Tyto hory byly dualitou velice poznamenané a ještě i dnes lze na mnohých místech cítit vibrace, které nepatří k těm, ve kterých by chtěl člověk setrvávat. V jakékoli krajině je však možné najít skryté klenoty, a nejinak je tomu i zde.
Když jsme volili trasu jednodenního treku, padlo rozhodnutí k návštěvě turisticky neznačené hory uprostřed na první pohled jistě zajímavějších míst. Nikdo z nás netušil proč. Jen jsem naslouchala intuici a nechala se pozvat na místo, které se podle map nezdálo ničím výjimečné.

Hora Lyra leží v Medvědské hornatině v Hrubém Jeseníku. Na vrchol neexistuje žádné značení a člověk se musí spoléhat na svůj instinkt nebo navigaci. Celá hora je pokryta lesem a chůze je zpestřena přelézáním kamenů a kmenů padlých stromů. Není zde až tak vnímatelný zásah člověka do přírody a tak spoustu zážitků čerpáme již jen chůzí v divokém terénu. Výlet tedy není vhodný pro turisty vycházkáře, ale je pro ty, co nebojí slov – přeskoč, přelez, podlez. V tomto případě trasu zvládne každý bez omezení věku.

Hora se mnou začala komunikovat asi v první třetině naší cesty. Povídali jsme si o bytostech, které tam žijí. Nicméně komunikace na svahu hory byla nesmírně obtížná, pravděpodobně přes hustotu energií, které se nachází všude kolem hory. Čím výše pak člověk byl, tím byla komunikace snazší a hora začínala vyprávět své příběhy. Vlastně mluvila skoro pořád. Jen jsem ji při svém funění do kopce občas ignorovala.

Již na cestě jsme vídali různá znamení od obličejů přírodních bytostí, přes šipky z větviček až po trojzubec Neptuna. Nepřikládali jsme tomu žádnou váhu, důležitost těchto znamení nám došla až na vrcholu kopce, poté, co jsme si vyslechli souvislejší sdělení Lyry.

A toto sdělení přináším i tobě:

„Milí poutníci, cestovatelé, migranti mezi světy. S láskou vás vítám svým objetím. Jsem Lyra, hvězda i souhvězdí, hora i nížina, poupě i květ. Jsem skrytá láska uprostřed skal, které zahalila dualita, a kde hrubost energií smetla z povrchu jemnost a cit. Dnes k vám, milí lidé, po dlouhé, dlouhé době znovu hovořím.
Jsem nositelkou pevninské energie této krajiny spojené se silou vody. Mým přítelem je Neptun, bytost, která povolala své vodní přátele, aby do mé přítomnosti ukryly sílu pramenů vod, jenž nejsou dualitou poskvrněné. Mám moc v této vodě číst, mám moc ji pro toto pohoří kdykoli otevřít. Mám i sílu, která mi dává možnost vše před lidským zrakem skrýt. A již dlouhá léta střežím tato tajemství. Mé nitro střeží plno hydronků (bytostí, které žijí v nitru Země a starají se o vodní řád). Přispívají k tomu, aby hora Lyra stále nesla své tajemství a pronesla ho skrze dualitní čas až do doby, kdy její odkrytí bude bezpečné a přístupné všem, koho Lyra zavolá.

Došel-li jsi až sem, jsi niterně spojen se silou této podzemní vody a jejím zářivým krystalem. Pozornost této hory unikala lidstvu dlouhý čas. Práce pracovníků světla a říší přírodních bytostí byla úspěšná. Dosud je hora protipólem protějších vrcholů, se kterými byla kdysi silně spojena. Však v rámci dualitních bojů sama Lyra dobrovolně ze spojenectví skal vystoupila, aby své tajemství ubránila. A opravdu pro Lyru nadešel zlatý čas a ona žila v oddělení a vzkvétala ve své záři, i když byla pro okolní svět nepřístupná, a když ostatní vrcholy ve své záři upadaly

Dovol si přijmout pozvání Lyry a vnímej poselství vodních krystalů. Ty skalní strážci zakryli svými tvářemi. Kdo s úctou k přírodnímu světu dotkne se těchto skal, ten se ve vzájemném dotyku souznění stává součástí propojování místa s částmi, od kterých byla Lyry odpoutána.
Věz, že skála nikdy není pouze skálou, hora horou, pohoří pohořím. Vše jsou to bytosti, které žijí, které vzájemně spolupracují.
Buď stále propojen se vším, co je, nechť se již brzy tajemství z Lyry otevřou lidem, kteří na ně čekají. A pokud nyní cítíš niterné volání hory, věz, že i na dálku může dojít k našemu spojení. Jen vnímej, jak se naše energie propojují a svým úmyslem se spoj s mým krystalem vody. Ucítíš, jak navazuje spolupráci s vodou ve tvém Já. Jak se i tvá voda v nitru těla začíná inspirovat směrem k čistotě a své vibrace pozvedává.

Pamatuj, že na místě, kde žiji, panují velice silné energie. Přeješ-li si mne navštívit osobně, pak přijď dobře uzemněn a s otevřeným srdcem k přírodním říším, které se tu mísí. Můžeš zřetelně vnímat vesmírné energie a zároveň i ty, jenž vystupují na povrch hluboko z podzemí. Jsem tu jako živá vzpomínka vzájemné propojenosti světů, jejich souznění.

Pozdrav draky světla, jejichž tváře převzaly kameny a otevři své srdce, aby byl rozpoznatelný tvůj úmysl v čistotě přicházející změny. Nic víc není třeba, jsem tu, silná a pevná.

S láskou hora Lyra“

Lyra nás obdarovala svojí energií a nejdojemnější byla její slova při našem odchodu: „Přijdeš ještě?“ zeptal se hlavní světelný drak, kterého jsme podrbali na hlavě …. co na tohle chcete říct? Sdělili jsme mu, že pokud nám to naše plány dovolí, tak se sem vrátíme. Jaké bylo naše překvapení, když jsme hledali schůdnou cestu zpět a museli kolem draka ještě 2x projít. Úplně se tetelil tím, že jsme se vrátili. Že to bude do 15 minut od našeho rozloučení jsme tehdy netušili. Až se nám z toho loučení oči zaleskly slzami. Jako bychom se loučili s někým, koho niterně známe, a na jehož přátelství nám velice záleží. A pak už jsme začali úspěšně sestupovat. Našli jsme dokonce lidskou stezku, která vedla z vrcholu kopce k chatě pod svahem.

Den byl úspěšně završen a my odjížděli s pocitem naplnění, že se událo něco krásného, co dnes ještě nejsme úplně schopni pojmenovat. Energie v našich srdcích však tímto setkáním zůstávala tepat a zanechala hřejivý pocit lásky a obnoveného přátelství.

Třeba v přírodních bytostech hory poznáš i ty své staré přátele.

Přeji ti radostné setkání s energií skutečnosti.

Marketa Selinijana

 

Poznej krásy tohoto místa:

Foto © Marketa Selinijana, www.arantia.cz